Básnička, která je tak dlouhá, že jsem ji pojmenovala...

= Dlouhá =

 

Pálí mě a mrazí každý tvůj dotek

ty chvíle, co mám vryté v šedé kůře mozkové

cítím tě u sebe, vůni tvých vlasů

teplo tvého těla, když chladne vzduch

 

Přes každou bolest se ve mně zrodila láska

budu ji opatrovat, budu ji střežit

(jako zřítelnici oka)

nechci nic nazpět

 

Pojď dál

„jsi skvělá holka“

pojď dál

zvu tě do své pokladnice, co ji mám v srdci

mám - li v sobě krásu

patří tobě

 

Jsi úsvit

jsi záře brzy ráno

jsi usínající léto

jsi poslední paprsek

jsi vše, co mi celý život chybělo

scházíš mi

 

A svoji slzu dojetí

nechám milosrdnému papíru

jen kapka na brýlích

myšlenka, že už jsi pryč

poběžím za tebou, chci tě u sebe

 

 

Jsi ryzí zlato

jsi vzácný kámen v prstenu

jsi teplo dvou dlaní

jsi ospalý polibek na dobrou noc

jsi konečná autobusu, kde začíná les

nejsi tady

 

Hluboké ticho noci

nahlodává mou naději

přijď mi do snu

buď mi rájem

vzal jsi mi trápení

(Bože můj, jak jen naložím

s tou radostí?

S tím štěstím, co mě drží v šachu?)

sčítám dary

 

Nastav dlaně

můj splněný sne

jednou ti dám každou svou touhu,

ale do té doby...

 

Přijde den, a věřím tomu

(chci tomu věřit)

(nevezmete mi naději)

(opravdu)

přijde den, kdy budu tvoje

(těším se)

(chci tě!)

Jednoho dne už neodejdeš

spočineme po dlouhé cestě

a nebude žádné naposledy

 

Z očí ti čtu věčnost